Leden 2017

Slohová práce

26. ledna 2017 v 21:00 | ^aW |  Literatura
"Já jsem vůdce karavany," prohlásil černooký vousáč. "Jsem vládcem nad životem a smrtí každého, koho vedu. Poušť je totiž jako rozmarná žena a muži z ní mohou zešílet."
Karavana čítala asi dvě stě osob a dvojnásob zvířat. Byly v ní i ženy a děti a větší počet mužů ozbrojených meči a puškami.
Karavana se pohybovala pomalým tempem. Byly na cestě už mnoho dní a cesta se zdála být nekonečná. Ti nejslabší už se stali potravou zvěrstva pouště daleko za karavanou. Zásoby se tenčily a každý další den, každý další krok byl těžší a těžší.

Sladké sny

17. ledna 2017 v 20:21 | ^aW |  Básně
Sladké sny
Zavři oči, zvolna dýchej
A usni
(Navždy)
Já si zatím pohraji
Se skalpelem a svorkami
S pinzetou
A s miskou na ledviny

Máš ráda takovéto hrátky?
Jistě
Také by se mi to úplně nezamlouvalo
Ale tohle je o něčem jiném
Tohle je o citech
Ono mě to totiž baví

Byla jsi premiantkou školy
Úspěšnou sportovkyní
Kráskou z plakátů
K čemu ti to teď je?
Všichni lidé jsou zevnitř stejní

Trocha masa
Trocha tuku
A pár zajímavých orgánů
Schovám si je na horší časy
Jako menší upomínku

Sladké sny

Prázdno

11. ledna 2017 v 0:15 | ^aW |  Básně
Někdy mi chybí,
když si ležela vedle mě,
držet tě pevně u sebe
ale ty už tu nejsi,
Někdy mi chybí
se v noci vzbudit 
a dívat se na Tebe
Stále mi to chybí
Dívám se na tvoje fotky
přehrávám si vzpomínky,
jediné které mi zbyly po Tobě 
když semnou nejsi,
přemýšlím pořád dokola 
ale není to nic platné
nejde to vzít zpátky
nejde to vrátit.

Basní sní

10. ledna 2017 v 3:00 | ^aW |  Básně
Za řádky smutku básní
Kde vítr chladný vál
Tam pouhý básník
Pro dívku verše psal
 
Jmen dával jí tisíce
Když v šeru slova psal
V okně světlo měsíce
Na srdci má žal
 
O té dívce krásné
Smí nocí jen snít
Než první hvězda zhasme
Snům zpřetrhá nit

Obklopen samotou

9. ledna 2017 v 2:33 | ^aW |  Básně
Každý se kolem usmívá,
Drtí mě to, už to ve mně umírá.
Slyší mě tam někdo, já se ptám?
Mé zamrzlé srdce buší, já vím, jsem tu sám.
Kdo mě teď podrží, když to potřebuji.
Šťastnému životu se oddaluji.
Probuďte mě z téhle noční můry,
jsem sám, jsou kolem mě jen stvůry

Prázdná láhev

8. ledna 2017 v 0:17 | ^aW |  Básně
Sám světem jít
Otáčet hlavu od slunce
Od rána začít pít
Abych si nevzpomněl- na tebe

Ani nevím jestli ještě jdu,
nebo stojím na jednom místě.
Nic už nehledám,
ze strachu co pak s tím...

Jsem jako pára nad loukou
Jsem bezmocný jako stočený med
Cítím se prázdný - jako tahle láhev
..tak brzy zbyde ze mě jen ten střep...

Tím vyškrábu si z hlavy
tvoje jméno...
a pak pod něj napíšu
tučně : " VYŘÍZENO " ..

600 dní

6. ledna 2017 v 23:00 | ^aW |  Básně
Jak, řekni mi, jak nemám být smutný,
když už tu se mnou nejsi
a já jsem teď sám
jak nemám být smutný,
když bez Tebe už to nejsem já.
Část mě odešla a mě to ničí
byla jsi mou součástí
jen s Tebou jsem byl šťastný
a teď se se slzamy v očích ptám
proč udělal jsem tuto chybu
proč zranil jsem Tvé city.
Milovala jsi mě snad
tak proč to musí takto končit?

Za osamělého večera

3. ledna 2017 v 8:45 | ^aW |  Básně
Jsem tvoje rozbité sklo,
které tě pořezalo.
Nechceš mluvit znovu se mnou.
Bojíš se, že bych tě mohl znovu říznout.
A já možná pochopil postoj tvůj,
ale přesto prosím stůj
a se mnou mluvit znovu zkus

Stýská se
včera i zítra

Stýská se
stále
po pohledu