Srpen 2016

Slzy

19. srpna 2016 v 3:00 | ^aW |  Básně
Zavírám očí, aby neplakaly,
vždyť mráz už mi protkal tvář,
a zároveň na mou peřinu nekapaly,
chmurnou náplní mě jen oslní jejich zář..

Teď
strašně Tě potřebuji
Teď
právě si uvědomuji
Teď
chci tvou krásu spatřit
Teď
chci tvou vůní cítit

Promiň

Chybíš
mi

Bez tebe

19. srpna 2016 v 0:00 | ^aW |  Básně
Dny jsou dlouhé
a noci ještě delší
jen červené víno
zahřívá mé kosti
když studí mě
to že tu nejsi
jen pozoruji to pulzující město
déšť bubnuje mi do okenic
kdo ví, proč je mi teď na nic
slyším křik dvou sov
taky se asi bojí
co přinese jim přítomnost

Nemám koho objímat
přes rozpálenou kůži
chtěl bych tvé bledé tělo
láskou zahřívat
přivítat tě na svém prahu
a už tě nikdy pryč nepustit
naslouchat společnému dialogu
našich dvou tlukoucích srdcí
sladká jsou to slova
hudba naší budoucnosti
ale já v to věřím
že spolu budeme dlouho
jsi moji vysněnou touhou
nikdy bych si neodpustil
kdybych tě opustil

Dala jsi mi šanci
a já se ji nepustím
nejsem blázen
nikdy již nechci
chodit po tomhle světě
aniž by jsi ty nestála
po mém boku
tak neboj se a věř
pojď dál žít
tento překrásný sen

Hvězdy svítí nám na cestu
chtěl bych s tebou
zase vyhlížet tu první
a rozhýbat Velký vůz
pojď postavit most
co spřáhne naše životy
a nikdy ho nic nezničí
žádná velká řeka
neb máme pevné břehy
vyztužené polibky
kusem něhy
a jemnými doteky...

Jak jenom říct..

18. srpna 2016 v 23:00 | ^aW |  Básně
Jak jenom říct
že ze všech moří
jsi moje nejhlubší
ledová tůně

Že to co hřeje
pořád hoří
není lék na duši
která pořád stůně.

Kolik ještě cítím
a co to znamená
tajnými signály
jak Ti dát znát ?

Hlava tak bolí
víčka jsou znavená
kolikpak váží
to mý mít rád.

Uprostřed deště
jsi sluneční září
na cestu dáš mi
křídla motýlí

Utrhnout listů pár
v kalendáři
potkat tě na cestě
třeba jen na chvíli

Ztracený kousku
do skládanky
stýská se mi
na co lhaní?

Když najdu klíč
odemknu zámky
zjevíš se potom
znenadání ???

Jen ticho pokoje
a čtyři stěny
co bylo je
a zase není

Jen ticho pokoje
a čtyři stěny
kousek od ráje
je vchod uzamčený

Spolu

18. srpna 2016 v 22:00 | ^aW |  Básně
V paměti mé utkvělo mi
to naše krásné seznámení,
ten den, kdy vzájemně okouzleni,
vstoupili jsme v oceán Lásky
a pocítili jsme,
jak je to krásné,
když jsme tím druhým milovaní...

Jseš mé Rozjasnění,
nejkřehčí Lásky květ,
jenž navždy utkvěl v zahradě mé duše,
jseš můj nový svět.
Jseš má inspirace k Tvořivosti,
Tvá nevyřčená slůvka září i nad vzletností..

Milovat Tě v řádcích

15. srpna 2016 v 1:16 | ^aW
navěky psát
by nestačilo
bych tlumočil
co srdce mé
chce říci

přesto slovy
plním papír
každý den

v duši víří
amorovi kolibříci
a všude poletuje
duhový pel

hrdlo je sevřené
při každé větě
jak těžké je
city najevo dát

pouštím se otěží
letím na kometě

cítím
jak krásné je
bezmezně Tě milovat

Jsi jako růže

4. srpna 2016 v 0:47 | ^aW |  Básně
Má milá, jsi jako nejkrásnější růže,
jsi tak skvostná a tak vznešená,
leč o tvé trny srdce poranit se může,
tvé rty jsou jak růžička červená.

A ta tvá jemná a sladká vůně,
která mou hlavu a duši omámila,
z které mé srdce láskou stůně,
když jsem si přivoněl mě okouzlila.

Tvá krása je věčná a nikdy nezvadne,
tvůj květ celý svět v ráj mění,
každého člověka pak určitě napadne,
že nic tak krásného na zemi není.

Jsi jako růže, růže v očích krásy,
tvůj půvab je větší než celé nebe,
tak milá, tak hodná, a tak hezká si,
že každý by chtěl milovat jen Tebe