Na téma..

2. července 2016 v 0:00 | ^aW |  Literatura
Ukaž mi své démony. Něco nakresli, napiš, dej průchod tomu nejhoršímu, co se v tobě ukrývá. Nechci vidět tvoje "pravý já", chci vidět to nejhorší, co můžeš světu nabídnout. Jakoby teď neexistovala žádná pravidla. Jakoby tě nikdo neměl soudit. Vypusť ven všechno zlo, co v sobě máš.
...
Vylezla z vany. Pomalu ručníkem utírala poslední kapky ze svého těla. Hladila své hebké nohy a rozmazávala na ně krém. Vstala a prošla nahá přes celý byt až do ložnice, kde už měla nachystané své překrásné rudé šaty. Pomalu se oblékla, a vrátila se do koupelny k zrcadlu, kde svou tvář proměnila k noční dokonalosti. Už se jen nachystala se a vyšla vstříc muži, se kterým měla domluvenou schůzku. Vyšla před dům, kde na ní svítil obrovský měsíc. Vhlédla vzhůru a chvíli pozorovala oblohu posetou stovkami hvězd. Vrátila svou pozornost k cestě a zabočila po cestě, kde měla dojít na autobusovou zastávku.

Tam však nestihla dojít. Jen kousek u jejího domu na ní vyběhl muž s maskou na hlavě a zatáhl jí do postranní temné uličky. Bránila se, leč marně. Muž jí pevně držel. Svázal jí lanem ruce a poté i nohy. Jednou rukou jí zároveň držel pusu, aby nekřičela a nepřilákala tím na sebe pozornost kolemjdoucích. Náhle jí stihl zaškrtit také ústa. Nemohla se hnout. Nemohla vydat ze sebe ani zvuk. Jenom tam tak bezmocně ležela. Muž jí vzal do náruče, skoro jako ženich bere nevěstu přes práh. A odnesl jí do budovy vedle. Nesl jí dlouhou chodbou, po schodech dolů, které pokračovaly k další dlouhé chodbě, na jejímž konci byli dveře, skrz které prošly. Tam jí položil na stůl. Rozsvítil světlo a pomalu začal rozbalovat svou brašnu. Když měl vše nachystané, pohlédl ještě hluboce do těch již bezbranných vystrašených očí. Vzal nůž a začal pomalu jezdit po jejím břiše. Když měl hotový obrys, začal kůži dělit od masa. Krev nejprve pomalu stékala dolů, poté však přidala na rychlosti a začala se z těla valit jako voda v řece. Vytáhl velký nůž a zabodl ho ženě přímo do krku. Skrz na skrz. Poslední krev, co v ní zbyla, vyprskla po celé místnosti. Kde jste se podívaly, byla jen krev. V tom muž sundal masku, na jeho rtech se objevil ten nejkrásnější úsměv, který lze vidět na dětech, kterému splníš dětský sen.
A možná tomu tak skutečně bylo…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama