"Srdce je zrádné - nevěřím mu"

26. července 2014 v 15:33 | ^aW |  Básně
Ruka už pero nemůže vést,
papír jen z půle popsaný,
já už to prostě nemůžu snést,
klíč od komnaty zlomený.

Komnata chladná a temná jak stín,
jen světlo svíčky plápolá,
oči upřené na stříbrný klín
a hlas, co něžně mě zavolá.


Zvoní mi v uších, jak melodie sladká,
zvoní mi v srdci, jak chvějící se zvon,
zvoní mi v mysli, jak nejkrásnější pohádka,
zvoní mi ve snech, jak nejmilejší tón.

Srdce je zrádné - nevěřím mu.
Proč spoléhat na něj bych měl?
Je to tak snadné-podlehnout mu.
Proč ublížit by sis chtěl?

Ruka už klesá, znavená,
inkoust se po ní leje,
naděje už je ztracená,
nepřítel se jen směje.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Elizabeth Elizabeth | E-mail | Web | 29. července 2014 v 13:03 | Reagovat

Nemám slov, úžasná! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama