Červenec 2014

Pírkou tvé krásy

31. července 2014 v 0:45 | ^aW |  Básně
Nikdy bych nevěřil, že ..
strop může být holý
nebe prázdné
a já tak smělý

Že růže s černými květy
nemají stonek
rostou v duších
a píši sonet

A stejně jako to všechno
stále nechápu
jak jsem jen mohl přehlížet
tvou jedinečnou krásu

jedny rty

úsměv mocný

a pár očí

nekrásnější

Měsíc se vystřídal
slunce na nebi
konec temna
a ptaci, jenž krouží

Letí a sebou
nesou
přání pro tebe

Smím?

30. července 2014 v 10:00 | ^aW |  Básně
Vlasy Tvé,
ten krásné noci plán,
jak být tichá a nádherná
až do konce, k rozednění

tak rozcházejí
a linou se Ti podél tváří,
pak na hrudi sejdou se,
tím ve mně všechno mění...

Ta Tvá noc, Ty, tvář
plná těch Tvých dvou hvězd, jež
(pohlédneš-li zboku)
žijou, smějou se jak perly,
v bezpečí mihalnic,
jak na stráži,
nosíku jemného
křivkou měsíční

...září, odzbrojují...

ve mžiku Tě zaklejí
a je jedno, zda to vůbec chtějí

možná někdo je zde,
kdo ví
jak to ty Tvé oči dělají
někdo, kdo to ví!

Co Tvé rty? Cítíš ten dotek?
Dotek ůžasu i zvědavosti?
Určitě jsou léčivé,
užiju je na ty své...

"smím?"

"Srdce je zrádné - nevěřím mu"

26. července 2014 v 15:33 | ^aW |  Básně
Ruka už pero nemůže vést,
papír jen z půle popsaný,
já už to prostě nemůžu snést,
klíč od komnaty zlomený.

Komnata chladná a temná jak stín,
jen světlo svíčky plápolá,
oči upřené na stříbrný klín
a hlas, co něžně mě zavolá.