Cesta dobrodruha

26. ledna 2014 v 20:30 | ^aW |  Poezie
Ty, jenž kráčíš tou temnou krajinou,
kde mezi uschlými stromy mlha hustá
chce svést z cesty duši tvou nevinnou
a osudnou stane se ti cesta pustá.

Věz, že mocný čaroděj tu nástrahy skryl,
že každý tvůj krok souboj o život může být,
do tvé duše drápy strachu bolestivě vryl
aby tvé tělo mohl jako novou trofej mít.

Něž vydal jsi se na pouť za smrtí černokněžníka,
jenž zámek strašlivý tu v končinách obývá,
odvahu svou podpořil jsi v hostinci U loupežníka
a teď na cestě stojíš bezradný, jak už to tak bývá.

Nakonec osud rozhodl směle,
že ještě žíti budeš o trochu déle.
Že tvůj život rozhodne o mnohém,
ať žiješ jako válečník, či bohém.

Zlý čaroděj ve svém zámku dlí,
spřádá své plány z černých nití,
o tvém příchodu už dávno ví,
těší se až tě zaskočí, až tě chytí.

Cesta je samé ostré kamení a trnitý keř,
na těle spousta šrámů z nichž krev vytéká,
snad nepřiláká z temnot žádnou divou zvěř,
když těkáš očima okolo, po čele pot ti stéká.

Pak zahlédneš jej na kopci nedaleko pyšně stát
jen kousek od něj, co by jsi kamenem dohodil,
vidíš zástupy kostlivců a na nich roztrhaný šat vlát
- to těla tvých předchůdců, co dávno před tebou ulovil.

Z toho však nekouká žádný problém pro tebe,
meč prozatím může v pochvě klidně spát.
Pomalí, hloupí, jen magie svého pána je tupě vede,
marně touží dostat se blíže a hrdlo ti rozervat.

Nakonec osud rozhodl směle,
že ještě žíti budeš o trochu déle.
Že tvůj život rozhodne o mnohém,
ať žiješ jako válečník, či bohém.

Zlý čaroděj ve svém zámku dlí,
spřádá své plány z černých nití,
o tvém příchodu už dávno ví,
těší se až tě zaskočí, až tě chytí.

Za chvíli krátkou přítmí prvního sálu v hradu tě vítá,
nevidíš však žádné známky po životě zatracence,
zato stopy silné magie a její vliv tebou divoce zmítá,
jsi pevně rozhodnut ukončit život pekel zplozence.

Nenápadný kvádr na podlaze v dlouhé chodbě,
v té tmě od ostatních jen pramálo odlišný.
Jen se zablýsklo - uvolnil ostří upevněné na stropě,
chybělo málo a mohl být čaroděj na novou trofej pyšný.

Začínáš mít už plné zuby tohoto místa proklatého,
zrádné ostří, hladové krysy a v prachu dochází ti dech,
v hlavě cinkají zlaťáky, dostaneš je, dostojíš-li slibu svého,
upřímně už toužíš nalézt ten nekromantův pelech.

Nakonec osud rozhodl směle,
že ještě žíti budeš o trochu déle.
Že tvůj život rozhodne o mnohém,
ať žiješ jako válečník, či bohém.

Zlý čaroděj ve svém zámku dlí,
spřádá své plány z černých nití,
o tvém příchodu už dávno ví,
těší se až tě zaskočí, až tě chytí.

Nevěříš vlastním očím, když spatříš velké dveře,
na nich pentagramy a rytiny, ze kterých sálá zlo
- nepochybně magické a vypadají opravdu staře,
tušíš, že bezpečně otevřít je nemůže jen tak někdo.

Na dveřích místa tvarovaná pro dlaně se nachází
ruce své přiložíš aby píchnutí jehlou naplnilo tě jedem.
Vejít může ten, jemuž smysl pro spravedlivost neschází,
nikoliv blázen lačnící po bohatství - teď zbývá ti života den.

Západka uvolní dveře, život tak skutečně klíčem byl,
nic již nebrání skutku vhodného oslavných písní bardů,
síla tě opouští, naděje kousíček ve tvé mysli ještě zbyl,
sotva vejdeš, vztyčí se mohutná postava na trůnu králů.

Nakonec osud rozhodl směle,
že ještě žíti budeš o trochu déle.
Že tvůj život rozhodne o mnohém,
ať žiješ jako válečník, či bohém.

Zlý čaroděj ve svém zámku dlí,
spřádá své plány z černých nití,
o tvém příchodu už dávno ví,
těší se až tě zaskočí, až tě chytí.

Překvapí tě tón hlasu, když nekromant promluví:
"Vítej hrdino! Přinášíš s sebou smrt již mrtvému!
Tvou troufalost jen tvé bláznovství možná omluví,
nezemřeš nadarmo, jen se připojíš k šiku mému!

K šiku nemrtvých, jenž zahalí stínem celou zemi,
nebudou vzdorovat dlouho, nevzepřou se mé síle!"
V odpověď vykřikneš: "Ukončíme to mezi těmito zdmi!"
Tvá představa o svém úkolu je realitě vzdálena na míle.

Tvůj meč, rychlejší než myšlenka, zasviští vzduchem,
však tvrdého odporu se už nedočká - cíl jsi minul,
tvé vnitřnosti vypadnou ven a zahlcen tím puchem
nemáš už čas přemýšlet nad chybou, díky níž jsi zhynul.

Nakonec osud rozhodl směle,
že žíti již nebudeš ni o trochu déle.
Tvůj život mohl rozhodnout o mnohém,
ať žil jsi jako válečník, či bohém.

Zlý čaroděj ve svém zámku i nadále dlí,
spřádá své plány z černých nití,
o příchodu dalšího žoldáka už dávno ví,
těší se až ho zaskočí, až ho chytí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama