Černá obloha a hvězdy naděje.

20. ledna 2014 v 6:26 | ^aW |  Básně

Říká se, že naděje umírá poslední.
U mě už však žádná není.
I přesto mě však jistá touha nutí
myslet jen a pouze na ni.

Nevím, proč tomu tak je
a proč při každém pohledu na ní,
či jen fotku její,
rozbuší se mi srdce
a pocity mění se v smutek.

Tragicky pak na prahu smrti stojím,
hlavu k nebesům mám a volám hvězdy.
Samotného Úrana /boha nebes/ prosím:
"Odpusť mi mé hříchy, a vrať naději".
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Angela Angela | Web | 20. ledna 2014 v 19:49 | Reagovat

Nádhera...

2 Milča Milča | Web | 22. ledna 2014 v 17:01 | Reagovat

Krásná báseň!

3 ZdenekR ZdenekR | E-mail | Web | 29. dubna 2017 v 10:54 | Reagovat

Velmi pěkný blog, těším se na nová pracovní místa

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama