Neskončí to takhle..

5. listopadu 2013 v 23:41 | ^aW |  Básně

Je tajemná a vznešená
však nese si svá břemena
Zdají se být celkem lehká
však kamenitá je místy cesta

Cestičku životem si prošlapala
přitom se nikomu nic neprosila
Své city prý projevovat neumí
není to pravda, jen o tom nemá tušení

Já znám jí a chtěl bych ji znát dál
to přání je jak nekonečný bál
Při tom zjištění se mé srdce smutkem chvěje
ona asi neví co se ve mně děje

Být tu pro ní je můj velký cíl
je to jako vidět při úplňku tancovat pár víl
Kdyby s nimi hašteřila
krásou by je za hanbila

Vstřícná slova, špatné činy
hlava hloupá plná viny
Slova měkká, hebká, plná krásy
slábly jak v dálce mizící hlasy


Věřit v boha, jel bych za ním nebeským čtyřspřežím
na kolena bych před ním padnul a ze svých chyb bych se kal
Jenže já pouze ve své zamilované srdce věřím
tak prosím Tebe, pojďme spolu přes ty kameny dál

Doba krátká, dlouhou stát se může
když má ráda žena muže
Tak pusť hlas svého srdce z klece
neskončí to takhle přece…


Po dlouhé době, jsem zase něco napsal a tu to přidal. Nejde však pouze o to co vždy. Verše najednou psané tak, jak sem je cítil. Ne, tu mě ovlivnilo více, než jen láska k ní. Sloka s bohem inspirovaná kamarádem, který v něj věří. :) A taky jde hlavně o způsob. Do teď jsem vše psal ihned za sebou v jednom tempu, dalo by se říct. Ale toto ne. Psal jsem to postupně 3 dny a v průběhu všelijak upravoval. Dokonce dnes při psaní poslední sloky jsem upravil sloku první. Takže ještě jednou díky za přečtení. :)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ella Elis Ella Elis | Web | 17. listopadu 2013 v 10:35 | Reagovat

Pěkné! :O :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama