Září 2013

Smaragd

27. září 2013 v 0:21 | ^aW |  Básně
Tma pohltila mysl mou
když hodiny odbily v půli noc
a v záchvěvu chladu /a bolesti/
představa mé mysli
pohled božský
a pár .. smaragdových očí
který na mě nevinně pohlédl
a směrem ke štěstí navedl
já děkoval..

a znovu tento sen zažít
sem si přál

Slova bez významu

25. září 2013 v 21:08 | ^aW |  Básně
..play it before read..

V pokoji černé stěny

okna, které jsou zabarikádovaný
dveře zamčený
klíčem ztraceným

V rohu skrčený
oči zavřený
od slz zmáčený
je to k zbláznění

Krev všude
strach
a já jen sedím
přemýšlím
a přitom nic necítím

sluchátka s hudbou
deprese nekončí
a vše okolo mě
svůj smysl strácí

Podzimní sen bez spánku

25. září 2013 v 20:48 | ^aW |  Básně


Záře posledného slunce
svět barev
les jenž padá
a já?
Krčím do neznáma

Sleduju tu krajinu bohatých barev
vím že se blíži počasí
jenž mi je milé

ted však zahleděný do těch světel
koukám se na nebe
když upadá slunce
za obzor
za hory které se zdají být
nekonečné

Po boku s ní a tak sám
po krajince se rozhlížím
nevidím
necítím
už jen myšlenka
už vím že to nění můj cíl

a v samotě pod stromem
zlatý a krásný
s červenou korunou
cítím se být poctěn
sdílet toto místo s ním

nebo on se mnou?

PD #3. Love story

24. září 2013 v 8:44 | ^aW |  Články

Proklínám..

23. září 2013 v 1:19 | ^aW |  Básně
Zamlžilo se mi před očima
a já vyčerpáním upadám
sebe za to proklínám
Proč?..proč sem to zase udělal..
Nezvládám své pocity
neumím se usmívat
Proč mám pořád tisíc otázek
a žádnou odpověd
Proč místo nadsázek
myslím na zpověď

kde se mi vůbec vzala první myšlenka
se pohledem na (svou) krev uklidnit
a proč v tom musím pokračovat
neznám žádný způsob jiný
pomoc ta mi nepřichází

Každý den tam čekám..

22. září 2013 v 22:57 | ^aW |  Básně
Každý den na louce sedávám
do trávy si ulehám
pozorujíc oblohu
ne které slunce zapadá
pohled to krásný je
pokažde mě jinak překvapí
však moje mysl zaujala jiná věc
a to myšlenka (vzpomínka)
kdy sem marně čekal na den
kdy takto budu sedět s tebou
s tebou po svém boku
držet tě v obětí
a tiše se rozplívat nad tou krásou
tvou krásou
když ti slucne barví tváře
stíny dolaďují tvé svůdné části
a mě se z toho hlava točí

Vlak ze snu..

22. září 2013 v 15:54 | ^aW |  Literatura
"Snad budu mít štěstí a nikdo si nepřisedne…" Jen jsem si to pomyslel, sedl si vedle mne nějaký strejda. Byl to ten typ spolucestujícího, který upřímně nesnáším. Ten, co si potřebuje povídat. Bez ohledu na to, jaký ksicht nasadíte, chce vás vtáhnout do konverzace. Naproti mně sedí nějaký frajírek s holkou, šklebí se tak nějak preventivně, asi má představu, že je to cesta k respektu. Což o to, ten kluk je mi šuma fuk, ale ten strejda mě od začátku hrozně se…ne, nebudu sprostý…

"Jedete tudy poprvé?" začal s rušením. Pokrčil jsem rameny, nepotřebuji ho povzbuzovat. Beztak to nepomohlo.

"Tady to je, pane, taková trať, jak bych vám to…, podívejte se, tady se jezdí už dobrých sto let. No a tehdá se tu stala taková věc, třeba to bude zajímat i tuhle slečnu…," strejda mrknul na holčinu s kroužkem v nose naproti. Její hoch, jestli se to, co sedělo vedle ní, dá tak nazvat, začal zeširoka žvýkat, aby ukázal, kdo je tady pubertálním pánem. Ale já byl těm dvěma vděčný, snad odvedou pozornost.

Bez názvu

22. září 2013 v 14:42 | ^aW |  [NE]tvorba
Je tu další věc,kterou bych zde chtěl sdílet, věckterá mě oslovila, však není k ní odkaz, ovšem to co je tam napsané..
Vrátil jsem se domů , moje manželka právě prostírala stůl k večeři , chytil jsem ji za ruku a řekl jsem jí : - Musíme si promluvit . - Sedla si a začala klidně jíst . Uviděl jsem bolest v jejích očích . Spěchal jsem se a nevěděl jsem , co říct . No musel jsem jí sdělit , o čem jsem už dlouho přemýšlel . - Chci se rozvést , - začal jsem klidně . Zdálo se mi , že moje slova ji nerozčúlili , místo toho se mě měkce zeptala : - Proč ? Vykroutil jsem se a neodpověděl jí, co ji rozzlobilo . Mé srdce teď patřilo Džejn . Nemiloval jsem víc svou ženu . Pouze jsem ji litoval !

Propadnou slasti a strach

21. září 2013 v 23:26 | ^aW |  Básně
Zvedám své bezvládné tělo
však marně
nemůžu se hnout
mysl mi v tom zabraňuje

Hlava se mi motá
strach se v těle dychtí po moci
celý se v bolestech mrazivých zachvěji
a utíkám se uchýlit
do tajem své mysli
na kraj, pryč od zlích věcí

v klubíčku si obejmu své nohy
uzavřu se před zlou mocí
fyzicky i psychicky
odebírám se umřít v kleci

Milliony otazek

21. září 2013 v 0:09 | ^aW |  Básně
..play it before read..

Zamlžilo se mi před očima
a já vyčerpán upadám
sebe za to proklínám
Proč?
proč sem to zase udělal

Nezvládám své pocity
neumím se usmívat
když mě problémy trápí
proč mám tisíc otázek
a žádnou odpověd
proč místo nadsázek
myslím na zpověď

Kde se mi vůbec vzala první myšlenka
se pohledem na svou krev uklidnit
a proč v tom musím pokračovat
neznám žádný způsob jiný
jak zbavit se pocitu viny


a pomoc mi nepřichází