Srpen 2013

Tvá růže

27. srpna 2013 v 16:58 | ^aW |  Básně
Procházím se cestou
růžovým sadem
cestou plnou nesnází
však s cílem krásným
až do porstřed
do místa kde utrhnu
růže pravé
ty nejkrásnější rostou tam
avšak
i kdybych ti jich tisíce dal
jeden by z nich vyčníval
byla bys to ty

Krása země

27. srpna 2013 v 14:05 | ^aW |  Básně
Šum listí slyším
při zpěvu ptáků
když si tak sedím
na pařezu stromu
se zavřenými očima
vidím hned svět jinak
krásu všeho skrytého
odhaluji myslí mou

a to špatné?
není už
vzal si to vlk
ochránce můj

daleko
od všeho dobrého
daleko
ode mně

Naděje?

27. srpna 2013 v 11:45 | ^aW |  Básně
Kdysi schovaná-
jási tě nevšímal
teď však cítím
- při pohledu na tebe -
celý svět jinak
děje se něco
je mi to cizí
náhly zkrat pocitů
které jsi nevědomky
vyvolala ty
a já se ptám ,,co kdyby?''
je nějaká naděje
a má cenu se vůbec snažit?..

(ne)bojím se smrti..

27. srpna 2013 v 11:33 | ^aW |  Básně
bojím se toho čím dál víc
už mě to nebaví
nebaví mě vůbec nic
teď tu jen sám sedím
a ve smutku
se slzami v očích
tyto slova píši
slepě do papíru
všeco mé srdce trápí
a černé myšlenky mi to vrací
smrt ke mě kráčí
a já zvažuju
zda se ji vyhnout
nebo do nárče kročit
a své trápení tak ukončit

Zase ta otázka..

26. srpna 2013 v 20:13 | ^aW |  Básně
už zase si kladu tu otázku
,,co jsem k sakru posral?!''
přiznal jsem se ti
jen tebe jsem miloval
teď už možná nejsi jediná
avšak mého srdce polovina
vždy jsem měl pro tebe slabost
byla jsi něco víc..
teď už nejsi nic
a přitom..
mého štěstí klíč
všeco jsem kdy psal
byla jen pravda
kterou jsi nepochopila
a mě tím nepochopením zničila

Pravda

24. srpna 2013 v 18:08 | ^aW |  Básně
hodiny a hodiny slepě sedím
u monitoru, do kterého hedím
koukám stále na tvou fotku
na tvou andělskou tvář
na tvé krásné oči
ve kterých cítím
hřejivý chlad -
bojím se pokračovat
pravdu ti odhalit
a znovu o tebe bojovat
něco mi v tom brání
avšak slova, jenž jsem vyřknul
''navždy''
stále hlavou mi výří
-až do srdce -
v němž pravdu vidím..

Proč tak brzy?..

24. srpna 2013 v 8:54 | ^aW |  Básně
v duši tíže kovadliny
jenž pod srdcem
je vklíněna
matka ztrácí
svoje syny
naposled obejmout je
nesměla

bezmoc trhá nitro
na kusy
a v mysl
rozpíná se prázdnota
radost
smutek zadusí
v poslední kapce
života

ze svící
teď soustrast kane
stejně z očí
kanou slzy
v srdci krutou bolest
máme
jen ptáme se proč
proč
tak brzy

Svět

24. srpna 2013 v 8:48 | ^aW |  Básně
Na svůj smutně těkavý zor
třaslavě špendlím světa obzor

Snažím se udržet své
trudné myšlenky rozvláté

To se mi ale nedaří
rozum s citem se nesnáší

Vždy jde jen o peníze a o moc
lidem prostým nikdo nenabízí pomoc...

Kam se řítíš SVĚTE ?...

Konec?

23. srpna 2013 v 12:44 | ^aW |  Básně
Koukám na to s odporem
neávist, jenž k tomu ukrývám
utlumená tam čeká
až se neudržím
a emoce ze sebe vypustím
to potom bude 'pohroma
až bezmyšlenkovitě
využiju nepozornosti
a zničím tě
a potom už jen
řetízek odhodím
s klidem
tuto kpitolu ukončím
zahodím tvé starosti
a zase začnu žit

Opouštím..

21. srpna 2013 v 4:37 | ^aW |  Básně
Na pokraji toho co vám bylo vším
tiše své dílo dovrším
Jen tiše opustím tento svět
ne, nechi znát žádnou cestu zpět
Nechi už posloucht ty lidské lži
chci se stát vodou jež drobně mží
Klidně a nezhýrale padat dolu
avšak pád to bude bez jakéhokoliv bolu
Nebude to tvrdý, těžký pád
když dopadnu budu tam kde mě má každý rád
Nikdo mi už neřekne to smutné "Miluji tě" ..ani ty ne
tak smutné... co stejně vždycky ohromí tě
Jak člověk dokáže stále stejnou chybu odpouštět
jak dokáže neunavně hledat dobrý střed
Já to nedokážu, bez tebe ne..
proto si teď oprať kolem krku vážu
Odpouštím...hlatvně ty!
Odpuste...také ty!
..nebojte se, zetím je to jen můj sen..