Život

Dnes v 15:30 | ^aW |  Básně
Cesta, směr, cíl
Kvůli tomu jsem se narodil
Držet a neopouštět
Jít a nezastavit
Vydržet a zvládnout
Za prvním rohem zahnout

Silnice, dálnice, štreka
Životní cesta je řeka

Každé ohlédnutí
nás změnit směr nutí

Zastavit, pochopit, uchopit
a držet se svého proudu
Najít rodnou hroudu
v které se znovu narodím
O tom
Sním

Každý se narodí jako originál
Většina umře jako kýč
a já chci pryč
Já chci dál
 

S věnováním.

18. července 2017 v 20:00 | ^aW |  Básně
Procházím ulice.
Slyším tam něčí křik.
Pak uvědomím se
jak do srdce ji vrážím klín.
Něžně jí roztáhnu stehna.
Ječí jako nějaká běhna.
To bude tí kamenem co do ní rvu,
brzo jí její kundu rozervu.

Kámen celý od jejího moku
po lese slyším jak dopadá na její hlavu bez hlukoto.
Snad kámen nepřišel na škodu
za ozvučení nočního sykotu.
A ruce mám od krve
plné jejích střev.
Jen směju se,
když je chcípla teď.

Pocit euforie.
Ta chvíle je jen moje.
Nechám ji tam ať zhnije
a každý kdo půjde kolem se poblije.

Tvé tělo

6. července 2017 v 15:00 | ^aW |  Básně
Co dělat, má lásko...
Víš, co bych si přálo?
Tvůj rozum tuší,
že srdce mi buší,
pro Tvoji něhu,
co jak vločka sněhu
padá mi z nebe,
mě, však nezebe,
mě bude hřát,
a já chci si přát,
jen to Tvé tělo,
co nahé být mělo,
pro moji potěchu
a Tvoji útěchu,
že ho chci líbat
a pořád hladit,
že ho chci vídat,
nechci se vadit.
~(*++*)~
Teď víš, co bych si přálo.
Má krásná lásko,
co dělat teď mám?
Bez Tvého těla už nechci být sám.

***

Píšu to proto, abys mě milovala,
píšu to proto, abys mi svou lásku dala.
 


Mé růžičce

11. června 2017 v 22:06 | ^aW |  Básně
Jak bych ti řekl jen
že tě mám rád?
že tě moc miluji
a chtěl bych tě znát?

Znám tě tak dlouho
stále více tě mám rád
jestli chceš důkaz
nemusíš se ani ptát

Ta láska je taková
že sám nevím, jak tě znát
moc se těším, až tě zase
uvidím se hezky smát

Přeji ti jen samé štěstí
taky se ti omlouvám
za některé své myšlenky
rád nám báseň dám

"Růžičko voňavá
touhou mou kropená
proč jsi mi tak dlouho
v životě vzdálená"

Smím tě tak nazývat
i když tě neznám?
i když tě denně
v náručí nemám?

Jsi velmi krásná
a jako ta květina
v srdci mém schovaná
jsi jen ty jediná

Mám tě tak rád
že i někdo jiný
kdo by tě dříve znal
nebyl by vinný

o(^^o)

13. května 2017 v 19:25 | ^aW |  Básně

Jediný pohled do Tvých krásných očí.

To je vše chci,

abych byl uvnitř srdce šťastný.

Nikdy mi nebylo líp,

než ve chvíli,

kdy jsem po Tvém boku byl.

Každý moment, když jsem tvé sladké rty

směl políbit,

tělo své k tomu Tvému přiblížit.

Dotýkat se a každou jeho část pohladit.

Vnímat i tu nejnepatrnejší křivku Tvou.

Vědět, že ses celá oddala

býti jenom mou.


Když usínáš

1. května 2017 v 0:00 | ^aW |  Básně
Vím,že nemůžeš vidět můj úsměv,
jak se usmívam když vedle mne spíš,
myslím si že je to překrásný pohled
i když si to možná nemyslíš.

Poslouchám tvůj klidný dech,
sleduju tvá víčka zavřená,
úsměv na tvých sladkých rtech,
když spíš si tak překrásná.

Je to pohled dojetí,
lásko má jediná,
takhle tě sledovati.

Usínej vedle mne co nejčastěji,
to je to,co si přeji,
tvůj spánek,ten já zbožnuji.

Tebe já
lásko
miluji.

Do očí ti hledím..

27. dubna 2017 v 1:00 | ^aW |  Básně
Do očí ti hledím..
a ty
tvé
doteky
od brady
dolů
tvůj půvab
a moc
kousni mě
do rtu
než skončí noc

Víš lásko..

24. dubna 2017 v 22:00 | ^aW |  Básně
Víš lásko...

Co po nás jednou lásko zbude?
Zmuchlaná postel, květy rudé,
uvadlé v šedém pokoji,
slova, co stěží zahřejí.

Nebo jen svíčka dohořelá,
dvě sobě blízká, cizí těla.
Sklenice s vínem, na dně zima,
proč mi vše smutné připomíná?

Pár skrytých přání, jinak nic...,
proto teď mlčím já z plných plic.

Víš lásko..

Nechci dále sázet,
na lásku si hrát.
Chci jenom možnost,
navždy Tě milovat.

Láska k zbláznění

4. dubna 2017 v 21:00 | ^aW |  Básně
Hlava plná myšlenek
Své nápady bláznivé
Jako puzzle poskládám
V tvaru srdce
Které ti z láskou dám
Spolu pak na něm
Jak na koberci létacím
Vezmu tě k oblakům
Dotkneme se spolu hvězd
Posadíme se na měsíc

Růže zvadla

20. března 2017 v 1:00 | ^aW |  Básně
Pomož mi dobrý bože z kruté deprese,
všech těch zlých vzpomínek represe.
Podrážděná duše a pořezané zápěstí,
občas přemýšlím, kde je to slavné štěstí.
Radostné momenty jakoby zmizely,
venku slyším hrozivé výstřely.
Válka, strach a hnus naplňuje svět
a já stojím uprostřed pokoje a držím květ.
Uvadl stejně jako má slabá duše,
ta moje krásná a věčná růže.
Chřadne i má kůže,
kdo k radosti mi dopomůže?

Kam dál