Růže zvadla

20. března 2017 v 1:00 | ^aW |  Básně
Pomož mi dobrý bože z kruté deprese,
všech těch zlých vzpomínek represe.
Podrážděná duše a pořezané zápěstí,
občas přemýšlím, kde je to slavné štěstí.
Radostné momenty jakoby zmizely,
venku slyším hrozivé výstřely.
Válka, strach a hnus naplňuje svět
a já stojím uprostřed pokoje a držím květ.
Uvadl stejně jako má slabá duše,
ta moje krásná a věčná růže.
Chřadne i má kůže,
kdo k radosti mi dopomůže?
 

Překrásná princezno.

12. března 2017 v 20:00 | ^aW |  Básně
Co znám Tebe, tak nádherné stvoření,
nemám potřebu odpočinku ni spánku,
žiji jenom pro Tebe, mam pocit hoření,
jsi mi v životě svěžím závanem vánku.

Překrásná princezno ze země slunce západu,
srdce mám v plameni po tvém půvabu dopadu.

Sobotní večery

13. února 2017 v 12:00 | ^aW |  Básně
Sobotní večer mi v paměti zústal,
Sobotní večer druhý teď nastal.
Ten sobotní večer,
vše jsem Ti zamlčel...

Všechny ty flirty,
skrývaly city.
Pravda zastřena upřímností...
Nevědomost, stává se ctností...

Nevědomky zamiloval jsem se zas,
našeptává mi vnitřní hlas,
že jsi nejkrásnejší z krás,
Až po zádech běhá mráz.

Začalo mi to býti vše jasné,
mé city i myšlenky jednohlasně,
se shodly, že je mi s Tebou krásně,
však nevyjádřím Ti to z básně.

Ta PROKLATĚ POŽEHNANÁ noc,
mi udělala jasno - až moc.
A v očích Tvých jsem zřel,
že víš, co bych chtěl...

Že další volný den,
chci prožít s Tebou tento sen.
A ten krásný pocit,
Chci pořád v srdci nosit.
 


Bez zábran

1. února 2017 v 18:00 | ^aW |  Básně
Potichu přes balkón vlezl jsem k vám,
nekalé úmysly s tebou dnes mám.
S měsícem za zády brodím se tmou,
těším se, až budeš mou přepadenou.

Konečně došel jsem z lehka až tam,
kde milerád s tebou se tulívám.
Skloním se k tobě blizoučko tak,
že bych ti polibek mohl hned dát.

Trošku se zavrtíš, vím že není čas,
dlouho se kochat, jednou z tvých krás.
Rychle, než se mi celá vzbudíš,
spoutám tě za údy, v pelestích tvých.

Marně se vzpouzíš, kleješ, prosíš,
mě milá děvenko neobměkčíš.
Dlouho jsem vymýšlel, odvetu mou,
miluju vidět tě, podrobenou.

Lehnu si k tobě, v posteli tak,
abych ti na ouško, mohl zoubky tiskat.
Rukama pod krkem, tě pevně chytím,
moc dobře vím, že vlhneš mi tím.

Poté se přesunu o kousek níž,
ňadrům se nevyhnu, co si myslíš.
Ještě než pořádně jim přeměřím tlak,
zoubky na krk ti vyryju znak.

Přes břicho jsem se dostal až tam,
kam se jazykem, často nedostávám.
Prozkoumám všechno, nemám zábran,
plnými hrdly tě ochutnávám.

-

Co dělo se dál, říci nemohu.
Každý to však moc dobře ví,
opět jsem postával s lopatou u hrobu
a poslouchal vlky na měsíc výt.

Slohová práce

26. ledna 2017 v 21:00 | ^aW |  Literatura
"Já jsem vůdce karavany," prohlásil černooký vousáč. "Jsem vládcem nad životem a smrtí každého, koho vedu. Poušť je totiž jako rozmarná žena a muži z ní mohou zešílet."
Karavana čítala asi dvě stě osob a dvojnásob zvířat. Byly v ní i ženy a děti a větší počet mužů ozbrojených meči a puškami.
Karavana se pohybovala pomalým tempem. Byly na cestě už mnoho dní a cesta se zdála být nekonečná. Ti nejslabší už se stali potravou zvěrstva pouště daleko za karavanou. Zásoby se tenčily a každý další den, každý další krok byl těžší a těžší.

Sladké sny

17. ledna 2017 v 20:21 | ^aW |  Básně
Sladké sny
Zavři oči, zvolna dýchej
A usni
(Navždy)
Já si zatím pohraji
Se skalpelem a svorkami
S pinzetou
A s miskou na ledviny

Máš ráda takovéto hrátky?
Jistě
Také by se mi to úplně nezamlouvalo
Ale tohle je o něčem jiném
Tohle je o citech
Ono mě to totiž baví

Byla jsi premiantkou školy
Úspěšnou sportovkyní
Kráskou z plakátů
K čemu ti to teď je?
Všichni lidé jsou zevnitř stejní

Trocha masa
Trocha tuku
A pár zajímavých orgánů
Schovám si je na horší časy
Jako menší upomínku

Sladké sny

Prázdno

11. ledna 2017 v 0:15 | ^aW |  Básně
Někdy mi chybí,
když si ležela vedle mě,
držet tě pevně u sebe
ale ty už tu nejsi,
Někdy mi chybí
se v noci vzbudit 
a dívat se na Tebe
Stále mi to chybí
Dívám se na tvoje fotky
přehrávám si vzpomínky,
jediné které mi zbyly po Tobě 
když semnou nejsi,
přemýšlím pořád dokola 
ale není to nic platné
nejde to vzít zpátky
nejde to vrátit.

Basní sní

10. ledna 2017 v 3:00 | ^aW |  Básně
Za řádky smutku básní
Kde vítr chladný vál
Tam pouhý básník
Pro dívku verše psal
 
Jmen dával jí tisíce
Když v šeru slova psal
V okně světlo měsíce
Na srdci má žal
 
O té dívce krásné
Smí nocí jen snít
Než první hvězda zhasme
Snům zpřetrhá nit

Obklopen samotou

9. ledna 2017 v 2:33 | ^aW |  Básně
Každý se kolem usmívá,
Drtí mě to, už to ve mně umírá.
Slyší mě tam někdo, já se ptám?
Mé zamrzlé srdce buší, já vím, jsem tu sám.
Kdo mě teď podrží, když to potřebuji.
Šťastnému životu se oddaluji.
Probuďte mě z téhle noční můry,
jsem sám, jsou kolem mě jen stvůry

Prázdná láhev

8. ledna 2017 v 0:17 | ^aW |  Básně
Sám světem jít
Otáčet hlavu od slunce
Od rána začít pít
Abych si nevzpomněl- na tebe

Ani nevím jestli ještě jdu,
nebo stojím na jednom místě.
Nic už nehledám,
ze strachu co pak s tím...

Jsem jako pára nad loukou
Jsem bezmocný jako stočený med
Cítím se prázdný - jako tahle láhev
..tak brzy zbyde ze mě jen ten střep...

Tím vyškrábu si z hlavy
tvoje jméno...
a pak pod něj napíšu
tučně : " VYŘÍZENO " ..

Kam dál